KALENDÁŘ AKCÍ

Závody u nás i v zahraničí v období od 5. dubna do 11. dubna 2021.
otevřít kalendář

VIDEO TÝDNE

Každý týden nové video, která pro vás hledáme.

ukázat videa

NEJČTENĚJŠÍ

Nahlédnutí pod pokličku – PSÍ Hubík

Text a foto: PSÍ Hubík
Nahlédnutí pod pokličku – PSÍ Hubík
29.01.2015
 

Zajímá vás, jak se vyrábí motocyklové oblečení? Pak je tento článek právě pro vás.

 
Materiály kombinézy: kůže, Kevlar, keramika
Základním materiálem pro závodní kombinézy po desetiletí byl a stále je pravá kůže. Nejpoužívanější usní (vyčiněnou zpracovanou kůží) je hovězina, tzv. lícovka. Je to nejdostupnější velmi kvalitní materiál a díky moderním metodám zpracování má vysokou pevnost a skvělou odolnost proti prodření.
Velmi vyhledávanou usní je také klokan případně antilopa. Klokaní usně vykazují o cca 30 % vyšší odolnost proti oděru než hovězina. Je to způsobeno vnitřní strukturou a vazbami v usni. Každá část kůže zvířete má trochu odlišné vlastnosti. Proto při výrobě jsou jednotlivé díly kombinéz vyřezány z příslušné části usně.
Pro milovníky zvířat, ke kterým také patřím, uvádím, že ty nejsou porážena za účelem zpracování jejich kůže, ale z potřeby masa. Využití kůže je vlastně druhotný produkt.
Před pár lety vstoupily do oděvů nové syntetické materiály. Mezi nejznámější patří jistě aramidová vlákna nejčastěji známé pod obchodním názvem Kevlar. Tyto produkty překonávají svými parametry všechny doposud užívané přírodní materiály. Díky právě těmto vynálezům, lze dosáhnout požadovaných vlastností kombinéz při nízké hmotnosti.
Nejnovějšími materiály, které nyní zkoušíme v kombinézách několika jezdců, jsou textilie povrstvené keramikou.  
 
Jak se vše spojuje: švy a nitě
Pro pružné a přitom dostatečně pevné spojení se používají nejčastěji polyesterové nitě, které udrží v tahu cca 5 kg. Navíc musí mít dostatečnou odolnost proti všem látkám, které se u motocyklů vyskytují, jako benzín, vodní roztoky a různá rozpouštědla. Dalšími podmínkami jsou odolnost proti napadení plísněmi a dostatečně dlouhá životnost.
Pro některé partie se používají Kevlarové (aramidové) nitě. Ty mají cca 4x vyšší pevnost, ale hlavním důvodem jejich použití je teplota, které odolávají. Protože při pádu a klouzání po asfaltu dochází k velkému vývinu tepla, mohlo by dojít k porušení šitého spoje teplotou. Polyesterové nitě ztrácí svou pevnost při teplotě mezi 150–250 °C, kdežto Kevlarová nit zvládne dlouhodobě teplotu 400 °C, a navíc má vyšší odolnost proti abrazi. Její nevýhodou je vysoká cena a obtížná práce (např. u strojů nelze používat automatický odstřih nití).
Vícenásobné šití
Konstrukce švů je vždy dvoj- nebo vícenásobná, přičemž platí pravidlo, že minimálně jeden šitý spoj nesmí být na povrchu dílců, aby nemohlo dojít k jeho snadnému probroušení.
Poměrně zásadní pro pevnost šitého spoje je tloušťka nitě a délka stehu a pevnost šitého materiálu. Zjednodušeně se jedná o optimalizaci tří parametrů. Čím je vlákno tlustší, je i pevnější, ale musíme použít větší jehlu, která v případě usně materiál vpichem zeslabí. Použijeme-li tenké vlákno, stačí nám tenká jehla, ale potřebovali bychom velký počet stehů, tedy vpichů a to zase useň příliš oslabí. Optimálně šitý spoj dosahuje na základě měření únosnost přes 100 kg na 10 cm šití. Proto spotřebujeme na jednu závodní kombinézu téměř 1 000 m nití.
 
Originální design, to není jen líbivý vzhled
Barevné provedení závodní kombinézy se většinou podřizuje týmové strategii. Kombinéza v tomto ohledu slouží k identifikaci příslušnosti k týmu, jako dříve patřily národní kroje k určení příslušnosti k danému společenství, nebo i v dnešní době uniformy vojska či sportovních klubů.
I tady se jedná o určitý kompromis mezi funkčností a požadavky na vzhled. O návrh se postará nejčastěji profesionální návrhář, který sladí celý tým od týmového oblečení, přes motocykl, doprovodná auta až po kombinézu tak, aby vše jasně vyjadřovalo nezaměnitelnou identitu týmu.
Nejnovějším a velmi elegantním řešením pro barevné provedení kombinéz je technologie potisku usní. Tato technologie otevřela dříve netušené možnosti v přechodech barev i složitosti provedení log a obrázků. Navíc technologie potisku omezila počet švů a tím pomohla ke zvýšení pasivní bezpečnosti kombinéz.
 
Nepostradatelnou součástí kombinézy jsou chrániče
Základní funkcí chrániče je co možná nejvíce utlumit náraz na exponovaném místě, tedy nejčastěji v oblasti kloubů. Maximální hodnoty přenosu rázové energie pro standardní použití určuje norma EN 1621.
U chráničů PSí hodnotíme navíc odolnost proti průrazu ostrým předmětem. Jedná se o simulaci nárazu na hranu, kdy ochrannou funkci nejlépe plní chránič sendvičové konstrukce chrániče. To znamená, že horní plastová skořepina rozloží místní tlak na větší plochu a vnitřní výstelka z pěnové hmoty pohltí část energie.
Významnou měrou k ochraně přispívají chrániče umístěné na povrchu kombinézy. Ty se vyrábí z plastu, případně s vlisovanou kovovou nárazovou plochou. V případě PSí nazýváme tyto chrániče TFS (Twin Ferit System Protection). Tyto chrániče pak tvoří „první frontu“ při nárazu. Svou deformací spotřebují část energie, a navíc tím, že mají nižší koeficient tření než je kůže, sníží zatížení postiženého místa v ose x. Tento parametr je vítaný především u ramen, kde snížení třecí síly má významný vliv na závažnost poranění.
Dnes každý kdo jezdí na okruhu, používá slidery, neboli kluzáky na kolenech. V zásadě se používají dva typy, a to na sucho a na mokro. Rozdíl je pouze ve výšce, aby si pilot mohl kontrolovat chování motocyklu kolenem stejně jako na suchu při menším náklonu. Nejnovějším trendem začínají být slidery na loktech.

Další články sekce Oblečení