Dvojí přesun

O tom prvním přesunu o den vzdad jste se měli možnost dozvědět už před závodem samotným, kdy přišla na poslední chvíli ze strany okruhu informace, že došlo k lehčímu informačnímu šumu, který znamenal posun celého dvoudenního festivalu o 24 hodin na zad. Další z přesunů už byl jen v řádech minut, ale dosti výrazně ovlivnil výsledek celé akce. Start závodu byl totiž naplánován na středeční devátou hodinu ráno a co čert, nebo kdo tam nahoře řídí počasí, nechtěl, těsně před devátou začaly zkrápět celý ansámbl na Lausitzu mohutné kapky směsi H2O společně s drobnou dávkou dalších příměsí z atmosféry. Toto mělo za následek odložení startu. Reakce šéfů závodu se nakonec ukázala jako více než prozíravá. Start byl sice spuštěn se 75-ti minutovou sekyrou,ale za tak krátkou dobu Ondra dokázal zatím nezjištěným způsobem poručit větru dešti a zajistit tak bez nadsázky ideální podmínky pro závod.

Start do čtyřhodinovky proběhl v gardu „no problemos“ a tak se všech pětačtyřicet posádek vydalo vstřít 240 minutám závodního úsilí, taktiky a jak sódruzi v německu říkají voll einsatz (plného nasazení).  Nejlepší úvod měl tým BHR Racing Karviná, tam rozjížděl Přemek Glinz a začal si v prvních kolech tvořit drobný náskok, stíhal ho supersport kluků z HRR a za ním pak brousil slidery tým Rikimoto, dál pak jeli kluci z Vangelas.com. Hned v zárodku závodu muselo několik týmů z taktických důvodů hodit zastávky v boxech, neb strartovali na mokréch bačkorách a to nějak s asfaltem, kterej už notně hřálo slunce, nešlo do kupy. Týmy č.44 a č.115 si rovnou hodily start z pitline. Po hodině a pár minutách závodu, když už jsem měl trochu obrazovýho materiálu a i kameraman už se šel společně Číhou, který byl tentokráte v roli televizního komentátora, věnovat záběrům z boxů, se dozvídám první „hot“ info.  Petr Holanec z týmu Vlčáků (74), shání koleno, já ho teda moc nemusím a tak jsem mu radil radši jiný maso, ale když jsme z vepře přešli na jeho levý koleno, bylo při jeho střídání vše vyjasněno.  „Start se nám moc nevyvedl, dali jsme mokrý obutí, což se nakonec ukázalo jak nesprávnej krok a tak Helmut Berghofer hned po prvním kole zajel do boxů. Jsme teď po hodině druhý a před sebou máme kluky z BHR a musíme je rozkousat.“

BHR Racing Karviná (momentálně vede): „Zatím dobrý, jenom kroužit a kroužit a uvidíme, co to udělá. Jedeme jen ve dvou tak to bude těžkej boj.“

Po  hodině a třičtvrtě vede mezi supersporty stejně jako v prvním závodě Motoráj časopis Crew, Pepa Pončík dneska přenechal svůj oblíbený start  do závodu kolegovi z týmu a určitě ho to nemrzelo, protože měl obuto na mokro. Rozjezd se jim tedy vydařil a neprovařili ani píď.

Ještě než jsem došek ke sqadře týmu Rikimoto (46), vjel na trať „safety car“, na trati došlo ke třem pádům nezávisle na sobě a tak bylo potřeba pro odklízení padlých strojů pole trošku zlidnit. Tento úkol měl na starost Viktor, který jej se svým severským vozem, který je opravdu „safety“,  bravůrně zvládl a po pár kolech tak mohl v klidu zajet, zaparkovat vůz a dál se věnovat řízení závodu. Jistě ocenil i to, že jste mu jeho káru nepoškrábali a nikdo ho nenavštívil v kokpitu.

Tým Rikimoto, který jel v ůvodu na třetí pozici v absolutním pořadí se trošku propadl a je jedenáctý celkově a šestý mezi licencovanými týmy SBK, ale nejedou jen na litrech, kupříkladu Martin Frank jedena šestkové hondě a jak sám říká: “Trať by se mohla ještě trošku víc zaklikatit aby se smáznul výkonnostní rozdíl.“

Závod se přehoupl do své druhé poloviny a bez nadsázky je potřeba konstatovat že vyrovnanost je velká, když neberu jakékoliv rozdíly mezi třídami, má prvních deset týmů odjeto shodný počet 57-ti kol a desátí hoši z Motoride-Acent týmu ztrácí na doposud stále vedoucí BHR pouhých 43 vteřin.

HR Racing týmy mají oba po trénincích padlé, Zdeněk Sládek jede, ale je trošku potlučený ze včerejšícho pádu, když ho přetáhla přes nohy zebra a celou noc se mu zdálo o Africkém dobrodružství, podstatně hůře dopadl jeho kolega Mirek Grochal, ted měl jet za HR Racing I., ale nedobrzdil v trénincích do úvodní levé točky a po pádu je s pneumotoraxem, prasklou klíční kostí  a pošramocenými žebry v Drážďanském špitále.

Po bedně z ůvodního závodu chtěli zopakovat úspěch pánové z HKT Racing, ale, … v trénincích přišel pád Ondry Hradce. Ač vyrazil na otočku na daleký výlet na jih čech pro díly na svoji Aprilku a celou noc se opravovalo…. Dělali co šlo, ale motorkářskej pánbůh mínil jinak a tak po zaseklch brzdách a pádu jeli bez Ondry  a s 83 koly na štítu nakonec ostoupili ze závodu, když jim odešel chladič i na druhé motorce a s jedním bikem se jede vytvrvalost těžko. Z Viktora tahám zážitky z jeho vložky s auťákem: „Jelikož jsem v životě auto na okruhu neřídil, tak to byl fakt zážitek a kdybych chtěl jet opravdu rychle, tak bych to zaručeně opřel o zeď .. ta by asi nepovolila.“

Moto Robert (4) se drží v těsné blízkosti stupňů vítězů mezi nelicencovanými SBK a jak to pánové vidí v čase 2:15?:“Stejně jako v Brně, jedeme rychle a na jistotu. Třetí místo berem, lepší to asi nebude. Startovali jsme z 15. fleku a tak šlo hlavně o to vyhnout se problémům a nezahodit to v první hodině což se podařiloJ a zbytek uvidíme.  Jde o to spolehlivě kroužit, nebudeme to hrotit, zahodit to je strašně jednoduchý. Jestli budeme druhý, nebo třetí už není až tak důležitý a i kdyby to byla bramborová pozice tak to beremJ“

Endurance Team Midland (222) čas 2:30 : “Taháme se teď s týmem HRR,  střídali jsme teď o něco dřív  tak nám mírně odskočili, ale zapracujeme na tom. Jinak od startu je to dobrý, jen jak jsme tady prvně a člověk ten okruh tak nezná, je trošku problém pasovat se tady s litrovými motorkami. „

IBOS ELI RACING se propracovával z 13-místa po první půlhodině a jak to viděl Zdeněk Brabec před koncem třetí hodiny? : “Do zahřívacího kola jsem vyjel na mokrejch gumách, ale když jsem zjistil stav trati, rozhodli jsme se startovat se „suchou motorkou“ což nás postavilo až na poslední místo na startu a tak se prokousáváme dopředu. Bojujeme kolem čtrtého místa.“

Vangelas.com(72) je po třech hodinácha  pár minutách k tomu na druhém místě celkově a první mezi amatérskými SBK,  mají náskok kolem 20 vteřin a vypadá to vypadá, jenže pak jim upadne deset minut před koncem závodu stupačka a celá hra dostává rázem zcela jiný náboj, trochu víc akční a řádně vytočený.

Zcela jiná situace je v týmu Rdmoto Yamaha, je deset minut do cíle a i díky zaváhání Vangelasů se rázem z deseti vteři ztráty na vítěztsví stává zlatý sen k jehož dovršení schází v tuhle chvíli už jen 540 vteřin nasazení, které absolvuje Dan Havlín…. A dopadlo to…kluci zaznamenali svůj životní úspěch.

Celkové vítězství a zároveň tím i vítěství v licencovaných superbicích si nakonec jak na začátku řekli taky vykousali hoši z týmu ČMN Vlčáci (74) ve složení Kamil Holán, Petr Holanec a Helmut Berghofer. Druhé bylo duo týmu BHR Racing Karviná (76) Přemek Glinz a Richard Balcar a třetí doletěl do cíle IBOS ELI Racing (57) ve složení Martin Hobza, Zdeněk Brabec, Roman Michalák a Víťa Šopík.

Mezi nelicencovanými Superbiky zvítězila trojice RDmoto Yamaha (46) Daniel Havlín, Aleš Cibulka a Filip Tinka, o šestadvacet vteřin před  týmem MotoRobert (4) tvořeným Robertem Papežíkem, Alanem Krecarem a Petrem Pastorem, ti měli kolo náskoku na třetí tým v pořadí Vangelas.com (72) a tak Luboš Doupal s Petrem Valentem po technické závadě nakonec alespoň udrželi bednu.

Nelicencované supersporty se opět staly kořistí týmu Motoráj Časopis Crew (68), v němž zářili Josef Pončík, Martin Jarombek a Jakub Paleček. O kolo zpět dojeli druzí zebrovaní hoši z HRR týmu (21) – Pavel Kabát, Tomáš Skýva  a Štěpán Jelínek. Na třetím místě o dvě kola zpět doplnili  složení stupňů vítězů jezdci Robo Frnka, Milan Murgaš a Petr Svoboda starší s Petrem Svobodou mladším, z týmu Endurance Racing Team Midland (222).