Pohled na MotoGP před Brnem
Shrnutí dosavadního průběhu elitního silničního šampionátu MotoGP. Pohled na aktuální stav v klasifikaci mistrovství.
Šampionát nejprestižnější motocyklové třídy MotoGP nám v roce 2009 nabídl prozatím 10 závodů, což znamená, že jsme těsně za polovinou mistrovství. Vyhrát některý z těchto závodů se podařilo pouze pěti pilotům, přičemž tři z nich vyhráli více jak jeden závod a pouze jeden pak více jak dva závody. Úzký okruh jezdeckého kádru, který se podělil o pódium v odjetých deseti závodech, pak čítá pouze osm jezdců, kteří alespoň jednou vystoupili na stupně vítězů, přičemž hned čtyři z této osmičky to dokázali pouze v jediném případě. Navíc všechna tato čísla zkresluje závod na Sachsenringu, který se nejenže vymykal „normálu“, ale který zároveň uvedl na stupně vítězů trojici jezdců, jenž se tam v roce 2009 představili poprvé. Jasně tedy z těchto čísel vyplívá, že šampionátu vládne čtyřka nejlepších s nejlepší technikou. Nebudeme li počítat stroj Kawasaki v rukou týmu Hayate Racing za tovární stroj, pak může otevřeně říci, že pouze Marco Melandri a Randy de Puniet se dokázali dostat se „soukromým“ strojem mezi jinak jednoznačně dominující tovární borce, kteří jediní se dělili o všechna místa stupňů vítězů v doposud absolvovaných závodech MotoGP. Opravdovým soukromníkem na bedně pak byl pouze De Puniet.
1. místo: Valentino Rossi – 187 bodů (Fiat Yamaha Team)
Ital opět předvádí proč je právem označován za nejlepšího pilota posledního desetiletí. Dovedl stroj YZR M1 k dokonalosti a nyní využívá jeho kvalit jak motorových, tak podvozkových. Jede druhým rokem na pneumatikách Bridgestone a je to na jeho stylu znát. Již ví kde je jejich limit a dokonale jej využívá. K jednomu ze stěžejních bodů dosavadního průběhu sezony bych řadil jeho atak na Jorge Lorenza v poslední zatáčce závodu v Barceloně, kterým jednoznačně světu ukázal, kdo je pánem u Yamahy. Rossi letos jezdí opět ve své excelentní formě, z posledních pěti závodů tři vyhrál a jednou byl druhý, navíc v posledním závodě upadl z vedoucí pozice. Z deseti možností dojel osmkrát na bedně, ovšem o tom, že je to jen člověk a ne naprogramovaný stroj, vypovídá nejen pád z prvního místa v Doningtonu, ale i letošní Le Mans, kde Ital kupil jednu chybu za druhou a po sérii zmatků a špatného rozhodnutí spojeného se zmíněnými chybami, dojel závod na místě, která z jeho celé dosavadní kariéry zná jen opravdu ojediněle – na nebodované pozici (v Le Mans byl toho dne jediným pilotem ze všech tří kategorií, který viděl cílovou šachovnici a přesto nezískal žádný bod!).
2. místo: Jorge Lorenzo – 162 bodů (Fiat Yamaha Team)
Mladý Španěl se dlouho držel nejen za vedoucím jezdcem, ale dokonce se dostal dvakrát i na nejvyšší pozici (poprvé po závodě v Motegi, podruhé po závodě ve Francii). Jenže v posledních pěti závodech jako kdyby začal dostávat onen obávaný syndrom „Rossi“. Lorenzo po vzpomínaném předjetí v Montmeló ztratil další body i v následujících čtyřech závodech, což v součtu oproti Rossimu dělá za poslední pět závodu mínus 30 bodů. Přestože v letošní sezoně již několikrát ukázal jak je skvělý jezdec, stále je označován „až“ za druhého po Rossim, a to nejen v celkové klasifikaci. Mladý jezdec proto chce to samé, co mnoho jiných pilotů, kteří byli v minulosti v jedné squadře s Rossim – tedy odejít jinam a vystoupit z Rossiho stínu. Jako hotová věc nyní vypadá přestup Lorenza k Hondě, i proto je možné, že továrna Yamaha bude nyní všechnu svou energii, anebo alespoň větší část, soustředit na jezdce, který u ní bude i pro další roky. Proč by totiž měla chtít, aby od ní odcházel někdo s titulem Mistra světa? Ovšem pozor! Lorenzo je také jezdcem, který letos dokončil osm závodů a všechny na bedně!
3. místo: Casey Stoner – 150 bodů (Ducati Marlboro Team)
Třetí ze „svaté trojice“. Australan je jedním z pětice jezdců, kteří letos zatím bodovali ve všech deseti závodech. Stoner měl do sezony vynikající vstup, jenže po vítězství v Kataru ztratil v Motegi, ale především v Le Mans. V Mugellu dokázal po šesti letech zbořit mýtus „Valentino Rossi“, ale od dalšího závodu se potýkal se záhadnou nemocí, která oslabovala jeho organismus. Na Sachsenringu deklaroval, že je již opět zdráv, chcete li, že je již v dobré kondici, přesto mu to po chybné strategii své a svého týmu dalo jen na 2 body za 14. místo. Nyní jsou ovšem na programu okruhy, jež budou vyžadovat kvalitní motocykl s neméně kvalitním agregátem. Právě Brno by mělo být místem, které bude znamenat návrat Casey Stonera na stupně vítězů, kde mimochodem chyběl již v posledních třech závodech.
4. místo: Daniel Pedrosa – 115 bodů (Repsol Honda Team)
Dani vrátil po roční pauze Hondu na nejvyšší příčku stupňů vítězů, když šokoval svět svým vítězstvím v Laguna Sece. Jenže... to je jeden z mála světlých okamžiků tohoto jezdce. Až do Laguny byl totiž malinký Španěl spíše jezdcem, jež se dívá na své rychlejší kolegy ze „svaté trojice“. Pedrosa nerozjel sezonu dobře, až 11. místo v Kataru jistě nebylo opravdovým obrazem jeho jezdeckých kvalit. Pak přišla tři pódia v Motegi, Jerezu a Le Mans. Zdálo se, že je zpět, ale další tři závody pro něj znamenaly pouze 10 bodů za 6. místo doma v Barceloně. Graf svých výkonů obrátil do podoby sinusoidy právě v Laguně Seca, po které získal bednu i v Německu. Křivku grafu ovšem posledním závodem poslal opět směrem dolů, když v Doningtonu bral až 9. místo. Jaké to tedy bude v Brně?
5. místo: Colin Edwards – 103 bodů (Monster Yamaha Tech 3)
Zkušený jezdec a dnes již stálice MotoGP si drží své kvality i v letošní sezoně. Američan je vyznačován svými stabilními výsledky v elitní desítce, ze kterých několikrát za sezonu vybočí a vystoupí na pódium. Vloni se mu to podařilo dvakrát, letos prozatím jednou. Pokud si chcete vsadit na jezdce, jenž bude v závodě bodovat, pak máte možnost uvést na své tikety právě toto jméno, které bralo body v posledních 18 závodech (8x v posledních závodech roku 2008, 10x pak letos). Vedle osobnosti a jezdeckých kvalit, je Edwards považován za velmi kvalitního jezdce v oblasti vývoje motocyklu a snad i proto je jedním z vážných kandidátů (a vzhledem k novým pravidlům o nováčcích v MotoGP pravděpodobně i jediným) na případné uvolněné místo po Jorge Lorenzovi.
6. místo: Andrea Dovizioso – 94 bodů (Repsol Honda Team)
Andrea rozjel sezonu dobrými výsledky, v prvních šesti závodech byl pětkrát v „top fife“, ale to samozřejmě Hondě nestačí. Po těchto šesti závodech navíc přišly třikrát nulové zápisy po haváriích v Assenu a Laguně, ale i po poruše na Sachsenringu. Ze všeho se mladý Ital otřepal a v Doningtonu dokázal za velmi těžkých podmínek uštvat i Valentina Rossiho. Spokojení manažeři jinak náročné Hondy si jistě mnou ruce, ale i sám Dovi ví, že pro udržení sedla RC212V musí přijít něco víc než „jen“ 6. místo v MotoGP...
7. místo: Marco Melandri – 76 bodů (Hayate Racing Team, stroj Kawasaki)
Patrně největší překvapení letošní sezony. Rok 2009 odstartoval s motocyklem Kawasaki, který sice prošel podzimním vývojem a přípravou pro letošní sezonu, ale i když Olivier Jacque tento stroj po testech na Phillip Islandu označoval jako model 09, všem bylo jasné, že Kawasaki do projektu MotoGP již mnoho peněz nehrne. Navíc v posledním prohlášení japonského výrobce se píše, že v roce 2010 již nepodpoří ani soukromé projekty. Je tedy patrné, že tento stroj dožívá z dávno vyrobených dílů, často smetených z různých ponků japonských zaměstnanců firmy Kawasaki. To ale nevadí italskému jezdci, který si s tímto „sešitým“ strojem dojel ve všech letošních závodech pro body. Nejvíc jich pak bral ve Francii, kde dostal sebe a logo Hayate Racing až na stupně vítězů (2. místo). A Brno? Melandri v Brně umí, dobrý výsledek na něm zajede snad i na sáňkách, takže právě jeho bych pasoval za černého koně závodu. Samozřejmě pódium to asi nebude, ale někde mezi 5-8 místem bychom jeho jméno mohli vidět.
8. místo: Randy de Puniet – 74 bodů (LCR Honda MotoGP)
Francouz je dalším jezdcem z velmi vyrovnaného středu jezdeckého pole, navíc nejlepším „opravdovým“ soukromníkem. Někdo na pozici top privátního jezdce pasuje Melandriho, ale ať je situace u Kawasaki jakákoliv, stále používá Melandri tovární materiál a nejlepším jezdcem privátní formace tak je právě de Puniet. Jezdec Cecchinellova týmu se uklidnil, sžil s personálem týmu i jeho materiálem. Výsledkem je dokončení 14 závodů z posledních patnácti, na bodovaných pozicích, přičemž ten úplně poslední znamenal pro sympatického jezdce vynikající výsledek v podobě bedny v Doningtonu. Nyní je ovšem Randy zraněn, když mu při pádu v tréninku na motokrosové motorce praskl kotník. Je tedy velkou otázkou zda a jak bude de Puniet startovat v Brně, sám Francouz jistě pochopil, že ve hře je víc než jen body do MotoGP, vždyť o jeho služby mají zájem i v jiných, kvalitnějších týmech...
9. místo: Chris Vermeulen – 67 bodů (Rizla Suzuki MotoGP)
Australan prožívá jednu z nejproblémovějších sezon. Vloni měl v tuto dobu na svém kontě dvě bedny v řadě a utočil na třetí. Letos je jeho jediným výsledkem z „top five“ pouze 5. místo z Assenu. Navíc po dvou třináctých místech z Británie a Německa, se nad ním začíná zdvihat Damoklův meč v podobě odstavení od sedla jeho motorky (na co se naopak těší bossové ze světového šampionátu superbiků). Ano, je tu jeho stabilita v podobě bodů ze všech letošních závodů, ale v nich má zatím průměr jen 6,7 bodu na závod.
10. místo: Loris Capirossi – 66 bodů (Rizla Suzuki MotoGP)
Někdo by řekl, že když píšeš o Vermulenovi, že má špatnou sezonu, musíš napsat to samé i o Capirossim, který je o jeden bod dokonce ještě za svým týmovým kolegou. Ano, ani Ital nemá excelentní sezonu. Předsezonní testy u Suzuki naznačovaly zlepšení, ale jak už to v mnoha případech bývá, testy jsou testy a závody jsou závody. Capirossi se trápí stejně jako jeho team-mate, ale když oba dojedou na bodech do cíle, většinou je jich víc pro zkušenějšího Itala. Letos se oběma jezdcům Suzuki podařilo najednou bodovat osmkrát, z čehož vyšel Capirossi lépe v šesti případech. Ale i zde bych dal jedno „pozor“ – Loris Capirossi v Brně umí, vůbec bych ho nepodceňoval, ba naopak, myslím, že by z toho mohl být další výsledek v elitní pětce.
11. místo: Alex de Angelis – 60 bodů (San Carlo Honda Gresini)
Alex je posledním z pětice jezdců, kteří si ve všech letošních závodech připsali nějaké body, i když u tohoto jezdce ze San Marina to bylo šestkrát až za hranicí desítky. 6. místo ze zahajovacího Kataru bylo zapomenuto následnými průměrnými výsledky. Do top ten se de Angelis podíval podruhé až v holandském Assenu. Pak sice dojel těsně za touto pomyslnou hranicí „geniality“, ale poslední dva závody naznačily, že je zpět mezi nejlepšími. 5. a 4. místo jej vrátilo zpět do boje o celkovou desítku, ale bude to stačit i na místo pro rok 2010? Jak známo, jeden z hráčů tohoto týmu musí z kola ven a uvolnit tak místo přicházejícímu nováčkovi ze čtvrtlitrů. Možná dokonce dojde i na oba Gresiniho chlapce!
12. místo: James Toseland – 55 bodů (Monster Yamaha Tech 3)
Vloni Brit vtrhl do MotoGP a po několika solidních výsledcích mu stačilo sedm závodů k zisku 53 bodů. Ovšem pak se něco zlomilo a James ve zbývajících jedenácti závodech zaznamenal pouze 52 bodů. Letos v tomto trendu pokračuje. Máme odjeto 10 závodů a on má zase svojí oblíbenou padesátku, ke které přidal pět bodů navíc. Střídá dobré výsledky (6. místo v Assenu a Doningtonu, 7. místo z Mugella) se špatnými (nuly z Kataru a USA, 13. místa z obou španělských závodů) a tím si pomalu podřezává židli. Kandidátů na sedlo M1 je hodně a s rukou na srdci – jistě mají v aktuální formě na lepší výsledky.
13. místo: Nicky Hayden – 47 bodů (Ducati Marlboro Team)
Ducati jede, ale jen se Stonerem v sedle. To je v posledních letech dost známá věc. Nicky Hayden utrpěl přechodem na stroje 800cc, o tom není debat, navíc Honda postavila RC212, tedy motorku, která byla doslova proti jeho stylu. Americký supersportový a superbikový šampión a Mistr světa MotoGP se proto rozhodl k odchodu od továrny, která mu dávala od roku 2002 práci. Cíl jeho cesty byla Itálie a Ducati, jenže zde Hayden zahájil sezonu ve šlápějích svých předchůdců, tedy velmi nevýraznými výsledky. Po prvních pěti závodech si do týmu najal lidi, se kterými spolupracoval již v minulosti, lidi, kterým dokonale věří a výsledky se začaly dostavovat. Pokud bychom jako skutečný obraz aktuálního stavu amerického jezdce brali jen výsledky po Mugellu a bez Doningtonu, kde selhala celá strategie továrny Ducati, zjistili bychom, že je v této imaginární tabulce Nicky Hayden na 6. místě. Vloni Hayden v Brně nestartoval (ani v následném Misanu), ale pak zaznamenal sérii velmi podařených výsledků, předpokládám tedy, že naznačené zlepšení bude mít v posledních závodech pokračování a Nicky se ještě popere o top ten celkové klasifikace šampionátu 2009.
14. místo: Toni Elías – 47 bodů (San Carlo Honda Gresini)
Španěl je dalším z řady, který v minulosti doplatil na vábení Desmosedici. V letošní sezoně startuje ve svém staronovém týmu Fausta Gresiniho a hned se mu začalo dařit lépe, jak se satelitní Ducati. Několikrát letos zařízl i do elitní top ten, dvakrát dokonce nakoukl i mezi nejlepší pětku, což je již opravdová hranice toho nejlepšího, co může silniční motocyklový sport nabídnout. Je před námi brněnský závod a vzpomeňte si na loňský rok, kdy Elias v Brně zajel ne jen nejlepší výsledek roku, ale dá se říci, že společně s Misanem i jediný výsledek celé jeho sezony 2008. Můžeme tedy s jistotou říci, že bude Elias i letos v Brně dobrý? Asi ne, limitním bude jeho stroj, kterým je sice továrními díly vybavená RC212V, ale která zřejmě bude na okruhu jako je Brno postrádat malinko z potřebného výkonu.
15. místo: Mika Kallio – 34 bodů (Pramac Racing, stroj Ducati)
Nejlepší nováček letošní sezony, ale.... Měl skvělý start, dvě osmá místa z Kataru a Japonska ovšem zůstala nepotvrzená. Přišly nuly v Jerezu a Le Mans a až 13. místo v Mugellu. Barcelona sice 9. místem naznačila jakousi vzpruhu, ale opět zůstala nepotvrzená. Následovaly totiž další dvě nuly a až 14. místo na Sachsenringu. V doningtonské divočině si Kallio vyjel svůj čtvrtý výsledek v Top Ten, když v cíli byl desátý. Jak bude pokračovat si patrně nedovolí předpovědět nikdo, a tak nám jen zůstává doufat, že jeho výkon nabere směr vzhůru.
16. místo: Niccolo Canepa – 28 bodů (Pramac Racing, stroj Ducati)
Výsledky posledních závodů naznačují zlepšení, 2, 4, 4 a 8 bodů je jeho zatím nejlepší série v MotoGP a i když jde o nováčka šampionátu, není tento zápis v mistrovství, kde jezdí 17 lidí, zrovna nejlepší vizitkou. To samozřejmě vnímá i jeho týmový šéf, který se rozhlíží po náhradě. Niccolo to ví a i proto se dá očekávat, že do zbytku sezony dá absolutně vše. Jezdec je to určitě kvalitní a byla by jednoznačně škoda, kdyby nedostal šanci jezdit v MotoGP druhou sezonu. Navíc Brno dobře zná ze svého vystoupení jak v závodech stocků, tak v závodě světových superbiků, kterých se zde v loňském roce zúčastnil (a zapsal i body). Takže fanoušci, kteří mají rádi lokty na zemi, se můžou těšit na Canepovi nájezdy na stadion...
17. místo: Sete Gibernau – 12 bodů (Grupo Francisco Hernando, stroj Ducati)
První z dvojice jezdců, kteří sice figurují v celkovém pořadí MotoGP 2009, ale kteří momentálně nejezdí a svůj bodový příděl tak nerozšíří. Sete se vrátil po delší pauze a jednoznačně ukázal, že dnešní MotoGP je již úplně jinde, než v době, kdy jej se slzami v očích opouštěl. Trápil se a naříkal, ale postrádal bojovnost. Ano, je ho škoda, ale své místo si musí najít jinde, v současném MotoGP ho očividně nemá.
18. místo: Yuki Takahashi – 9 bodů (Scot Racing Team MotoGP, stroj Honda)
Přišel do MotoGP jako nováček, v prvních čtyřech závodech dokázal porazit Haydena, De Angelise, Toselanda, či De Punieta, ale také se zranil a tím začal svůj definitivní pád a následné propuštění a ztrátu místa. Druhý z jezdců, který momentálně závody MotoGP sleduje pouze v televizi, prohrál totiž nerovný boj s maďarskými forinty.
19. místo: Gábor Talmacsi – 5 bodů (Scot Racing Team MotoGP, stroj Honda)
Právě on nahradil Takahashiho. Důvodem bylo prezentováno zkvalitnění výsledků týmu, ale velmi brzy vyšlo najevo, že hlavním důvodem angažmá Gabora Talmacsiho v MotoGP jsou peníze. Padnul tím jeden velký mýtus nejprestižnější třídy, až do této doby totiž v novodobém MotoGP platilo jedno jediné – své místo si musíš zasloužit výsledky. Na příkladu tohoto jezdce je vidět, že k šoférování exkluzivního prototypu MotoGP dnes stačí zachrastit pokladničkou na příslušném místě. Kde toto skončí.... Ale nemlaťme do pytle, když ještě v něm je nějaké zrno. Gabor je Mistr světa, svůj titul si zasloužil, vybojoval ho proti španělskému chtíči a i v MotoGP jistě jednou ukáže, jak kvalitní jezdci vyrůstají v šampionátu Alpe Adria. Do Brna ho přijede podpořit obrovské množství maďarských fanoušků a právě před nimi by mohl Talmacsi nastartovat svůj vzestup, který sice podle výsledku nastal již v Doningtonu, ale tam porazil pouze trápícího se Vermeulena a špatně situaci vyhodnotivší dvojici Stoner-Hayden.
Závěrem mi dovolte jedno upozornění. Toto je hodnocení serveru Moto-Racing.cz a v mnoha případech se může lišit od hodnocení vašeho. Budeme rádi, když to vaše nám sdělíte například v komentářích pod tímto článkem, či pokud jej napíšete a zašlete ho k nám do redakce na email: info@moto-racing.cz a my jej následně vydáme jako samostatný článek, bez jakýchkoliv redakčních zásahů.
