Tommy je po Bol d´Oru zklamaný
Text: Petr Štola, Tomáš Mikšovský
19.09.2008
Tomáš Mikšovský cestoval na letošní Bol d´Or s cílem prosadit se mezi nejlepší jezdce výsledkové listiny, nakonec se do závodu ani nedostal.
Přestože byl rychlejší o dvě sekundy než jeho dva kolegové z týmu, rozhodlo se vedení RMT 21 Racing Teamu nenasadit českého závodníka do samotného závodu. Tomáš Mikšovský se tak s letošním vytrvalostním závodem Bol d´Or, který se jel minulý víkend na francouzském okruhu Magny Cours, loučil již po pátečních kvalifikacích.
Tomáš Mikšovský:
„Uplynulý víkend ve francouzském Magny-Cours byl velmi rozporuplný. Byl jsem nasazen do 24ti hodinového závodu jako rezervní jezdec, tedy jako čtvrtý. Ve středu byl na programu jeden dvouhodinový trénink, na který jsem se moc těšil, protože mám okruh Magny-Cours velmi rád. Bohužel jsem se dostal na řadu pochopitelně až jako poslední. Domníval jsem se, že během tohoto tréninku se bude nastavovat motocykl, ale během kroužení všech spolujezdců se nic nedělo a já jsem měl možnost vyzkoušet si úlohu time-keepera. Když jsem dostal pokyn, že můžu jít na motocykl, okamžitě jsem vyrazil z boudy. Vyjel jsem a protože mě tlačil čas tahal jsem hned od prvního kola. Po 6ti ujetých kolech trénink skončil a já se vrátil do boxů s nejlepším časem našeho týmu, ovšem velmi rozladěn. Motocykl byl takřka neřiditelný. Špatná geometrie způsobovala pomalé průjezdy zatáčkami. Motocykl byl nedotáčivý a v zatáčkách se po puštění brzdy rovnal. Nikdy jsem na horším nastavení nejel. Nepochopil jsem význam kroužení všech spolujezdců a jejich práci na motocyklu. Po mé jízdě jsem vše konzultoval s managerem týmu ( včetně nicnedělání spolujezdců ), ovšem to je pouze manažer a ne specialista přes podvozky. Když se dovolal do Německa pro radu udělalo se jisté opatření. Druhý den byly již dva hodinové oficiální volné tréninky. Šéf mi řekl, že znám nejlépe jejich motocykl a ať ho jdu testnout. Ovšem na starých pneu není objektivního testu. Měl jsem možnost objet 5 kol na konci druhého tréninku. Motocykl byl o mnoho lepší, ale nebylo to ono. V maximálním náklonu se nedalo svižněji přidat plyn, protože šel zadek do smyku. A při plném plynu na výjezdu ze zatáčky se začalo zadní kolo prokluzovat. Do první kvalifikace proto nebyl motocykl dobře nastaven. Bohužel mou 1. kvalifikaci po 5ti minutách zrušili kvůli špatným povětrnostním podmínkám a já po pozdním vyjetí z boxu, kvůli nedochvilnosti manažera týmu, se kvalifikoval ve své skupině jako 8. s časem 1:51:340. Na druhou „kvaldu“ jsem se těšil a přál jsem si suché podmínky. Bohužel jsem byl vyslán do 2. kvalifikačního tréninku s již opotřebovanými pneumatikami po kolegovi, který jel kvalifikaci jako třetí v pořadí. Nedalo se nic dělat a tak jsem tahal hned od samého začátku, dokud pneumatiky byly ještě sjízdné. Asi v 6. kole jsem zajel čas 1:45:354 a byl jsem nucen kvůli mé bezpečnosti zajet do boxů, přesto jsem vybojoval 5. nejrychlejší čas v mé skupině. Řekl jsem, že se s tímto nastavením nedá jet rychleji a že potřebuji alespoň nový zadek. Na to mi bylo přikázáno dokroužit kvalifikační trénink, aby se vědělo kolik kol vydrží tato závodní pneumatika. Vrátil jsem se na okruh, dost naštvaný. A začal jsem opět topit pod kotlem. Kondice zadní pneumatiky byla čím dál tím horší a tak jsem předčasně ukončil kvalifikaci. I když jsem byl s těmito podmínkami o 2 vteřiny rychlejší, než dva spolujezdci v týmu, závod mi nebyl dopřán absolvovat. Po kvalifikaci jsem ještě oslovil jeden francouzský tým, kterému chyběl jeden jezdec do trojice. Nebyl jsem jediný, kdo se ucházel o pozici v tomto týmu, proto dostal přednost francouzský jezdec. Po warm-upu se nahlašují jezdci pro závod. A velké dík patří týmu Maco Moto Racing, který dělal vše proto, abych mohl závod odjet za ně. Bohužel nová pravidla nedovolují, aby se závodu účastnil reservní jezdec. Bol´Dor pro mě skončil již kvalifikacemi a po 1. hodině závodu jsem odjel domu. Doufám, že dostanu šanci závodit v posledním klání endurančního šampionátu, který se jede v Qataru na okruhu Losail začátkem listopadu.“
Tomáš Mikšovský:
„Uplynulý víkend ve francouzském Magny-Cours byl velmi rozporuplný. Byl jsem nasazen do 24ti hodinového závodu jako rezervní jezdec, tedy jako čtvrtý. Ve středu byl na programu jeden dvouhodinový trénink, na který jsem se moc těšil, protože mám okruh Magny-Cours velmi rád. Bohužel jsem se dostal na řadu pochopitelně až jako poslední. Domníval jsem se, že během tohoto tréninku se bude nastavovat motocykl, ale během kroužení všech spolujezdců se nic nedělo a já jsem měl možnost vyzkoušet si úlohu time-keepera. Když jsem dostal pokyn, že můžu jít na motocykl, okamžitě jsem vyrazil z boudy. Vyjel jsem a protože mě tlačil čas tahal jsem hned od prvního kola. Po 6ti ujetých kolech trénink skončil a já se vrátil do boxů s nejlepším časem našeho týmu, ovšem velmi rozladěn. Motocykl byl takřka neřiditelný. Špatná geometrie způsobovala pomalé průjezdy zatáčkami. Motocykl byl nedotáčivý a v zatáčkách se po puštění brzdy rovnal. Nikdy jsem na horším nastavení nejel. Nepochopil jsem význam kroužení všech spolujezdců a jejich práci na motocyklu. Po mé jízdě jsem vše konzultoval s managerem týmu ( včetně nicnedělání spolujezdců ), ovšem to je pouze manažer a ne specialista přes podvozky. Když se dovolal do Německa pro radu udělalo se jisté opatření. Druhý den byly již dva hodinové oficiální volné tréninky. Šéf mi řekl, že znám nejlépe jejich motocykl a ať ho jdu testnout. Ovšem na starých pneu není objektivního testu. Měl jsem možnost objet 5 kol na konci druhého tréninku. Motocykl byl o mnoho lepší, ale nebylo to ono. V maximálním náklonu se nedalo svižněji přidat plyn, protože šel zadek do smyku. A při plném plynu na výjezdu ze zatáčky se začalo zadní kolo prokluzovat. Do první kvalifikace proto nebyl motocykl dobře nastaven. Bohužel mou 1. kvalifikaci po 5ti minutách zrušili kvůli špatným povětrnostním podmínkám a já po pozdním vyjetí z boxu, kvůli nedochvilnosti manažera týmu, se kvalifikoval ve své skupině jako 8. s časem 1:51:340. Na druhou „kvaldu“ jsem se těšil a přál jsem si suché podmínky. Bohužel jsem byl vyslán do 2. kvalifikačního tréninku s již opotřebovanými pneumatikami po kolegovi, který jel kvalifikaci jako třetí v pořadí. Nedalo se nic dělat a tak jsem tahal hned od samého začátku, dokud pneumatiky byly ještě sjízdné. Asi v 6. kole jsem zajel čas 1:45:354 a byl jsem nucen kvůli mé bezpečnosti zajet do boxů, přesto jsem vybojoval 5. nejrychlejší čas v mé skupině. Řekl jsem, že se s tímto nastavením nedá jet rychleji a že potřebuji alespoň nový zadek. Na to mi bylo přikázáno dokroužit kvalifikační trénink, aby se vědělo kolik kol vydrží tato závodní pneumatika. Vrátil jsem se na okruh, dost naštvaný. A začal jsem opět topit pod kotlem. Kondice zadní pneumatiky byla čím dál tím horší a tak jsem předčasně ukončil kvalifikaci. I když jsem byl s těmito podmínkami o 2 vteřiny rychlejší, než dva spolujezdci v týmu, závod mi nebyl dopřán absolvovat. Po kvalifikaci jsem ještě oslovil jeden francouzský tým, kterému chyběl jeden jezdec do trojice. Nebyl jsem jediný, kdo se ucházel o pozici v tomto týmu, proto dostal přednost francouzský jezdec. Po warm-upu se nahlašují jezdci pro závod. A velké dík patří týmu Maco Moto Racing, který dělal vše proto, abych mohl závod odjet za ně. Bohužel nová pravidla nedovolují, aby se závodu účastnil reservní jezdec. Bol´Dor pro mě skončil již kvalifikacemi a po 1. hodině závodu jsem odjel domu. Doufám, že dostanu šanci závodit v posledním klání endurančního šampionátu, který se jede v Qataru na okruhu Losail začátkem listopadu.“
