Yamaha
KALENDÁŘ AKCÍ

Závody u nás i v zahraničí v období od 16. do 29. března 2020.
otevřít kalendář

VIDEO TÝDNE

Každý týden nové video, která pro vás hledáme.

ukázat videa

Dakar 2020: Americký sen se splnil

Tisková zpráva Monster Energy Europe Ltd.
Dakar 2020: Americký sen se splnil
28.01.2020
 

Ricky Brabec působil sebejistě už od prvního dne. Pohodový temperament a typický úsměv amerického kluka tam stále byl, ale jeho soustředěnost jasně ukázala, že jde o vyspělého závodníka, který ví, o čem tato hra je. V loňském roce prožil velké zklamání, když ho během závodu zradil motor jeho Hondy CRF450 Rally, ale sen stát se prvním americkým vítězem tam stále byl. Slíbil, že se vrátí silnější a to také splnil.


Po 12 dnech a 7000 kilometrech se stal Ricky Brabec prvním Američanem, který tento 42 let starý závod vyhrál. Danny LaPorte byl druhý na Cagivě v roce 1992 a Jimmy Lewis se dostal na stupně vítězů v roce 2000 s BMW. Chris Blais byl třetí v roce 2007 na KTM.

Závod
Ricky nasadil tempo už první den v Jeddah- Al Wajh a v první etapě zajel druhý nejrychlejší čas. Druhý den byly roadbooky doručeny pouze 20 minut před startem. Nový systém, představený poprvé v letošním roce, přidal závodu nepředvídatelnost. Nikdo z mapmanů tak nemohl pomoci továrním jezdcům předem najít cestu napříč pekelným prachem, suchými koryty řek, kamennými klikatými kaňony a písečnými dunami. Ten den byl nakonec dost rychlý. Většina trajektorií bylo plochých, ale několik paralelních drah vyžadovalo obzvláště erudovanou navigaci od všech jezdců ve vedení i za nimi. Poctivý trénink doma a v Maroku se vyplatil.

Ricky odstartoval ze druhého místa a otevíral trať, kterou projel skoro celou sám. Jízda se mu povedla a v celkovém pořadí se dostal na páté místo se ztrátou 4 minuty na prvního jezdce. Ale to ještě nebylo vše. Vedoucí závodníci museli podstoupit super maraton etapu, která znamenala bez pomoci během 10 minut opravit své stroje bez možnosti výměny kol.

Na menu třetího dne byl 414 kilometrový okruh kolem Neom, na hranicích s Jordánskem, kde na jezdce čekaly velké kameny a písečné stezky. Pro Rickyho to byl den, kdy přišla zásadní změna a povedlo se mu probojovat se až na podium a zajistit si celkové vedení závodu. Za ním se umístili týmoví kolegové Nacho Cornejo a Kevin Benavides.

Čtvrtá etapa Rally Dakar 2020 se týmu Monster Energy Honda povedla a své první vítězství si zapsal Chilan Cornejo, kterého následovali Benavides na druhém a Brabec na třetím místě.

V páté etapě (Al Ula – Ha’il) byla na programu 353 km dlouhá cesta plná kamenitých stezek, boulí a rychlých tratí i pomalých písečných offroadů. Brabec dojel zaslouženě na hezkém čtvrtém místě a na druhého v celkovém pořadí, Price, který etapu vyhrál, získal náskok přes 3 minuty.

Do odpočinkového dne Brabec vstoupil na celkovém prvním místě, což bylo poprvé pro jakéhokoliv Amerického jezdce a poprvé pro tým Monster Energy Honda od roku 2013. Ricky měl po 3711 kilometrech a čase 24 hodin 43 minut a 47 sekund náskok 20 minut a 50 sekund na druhého Pablo Quintanilla (Husqvrana), a 25 minut 39 sekund na loňského vítěze on Tobyho Price.

Z Ryadu se karavana Dakaru přesunula do druhého týdne, který Castera hodnotí jako nejnáročnější část závodu. Písečné rychlé trati skrývaly na každém kilometru pasti a 7. etapa se zapíše do historie jako nejsmutnější z celého závodu. Na 279. kilometru se stala fatální nehoda čtyřicetiletému Portugalci Paulo Goncalvesovi a loňskému členovi Monster Energy Honda, který ji bohužel nepřežil. 8. etapa byla pro motorkáře zrušena aby se uctila památka Paulově rodině, a zbytek jezdců mělo čas se dát dohromady.

Následující den závodníci odstartovali v na 9. etapu v 5:25 ráno a vyrazili na další náročnou cestu. Brabec pokračoval v perfektní jízdě s vědomím, že každá chyba ho může stát prvenství i celý závod. Ten den dojel čtvrtý, což mu získalo startovní pozici na další etapu. Vítězství putovalo k Pablovi Quintanilla, kterého následoval Toby Price a Joan Barreda. Díky skvělé týmové práci si Honda zajistila první tři místa v 10. etapě, která byla klíčová, protože je součástí maratonové etapy v Empty Quarter, největší poušti na světě. 534 kilometrů dlouhá etapa byla kvůli písečné bouři zkrácena. Brabec skončil druhý a zvýšil svůj celkový náskok na 25 minut na Quintanillu a 27 minut na Barredu, který etapu vyhrál.

S pouhými dvěma dny do konce se Ricky soustředil na to, aby nepropadl svým vlastním obavám a zůstal soustředěný. Všichni Američané vytvořili u ohně společnou skupinu a společně poslouchali Bright Lights od Garyho Clark Juniora. To že dva z nic, Brabec a Casey Currie vedou v nejnáročnějším závodě na světě pro ně bylo stále nepředstavitelné. Od cíle je dělilo už jen 375 kilometrů.

Poslední etapa Ryad – Quiddya, byla nekonečná. Ricky měl pouze jediný úkol, dojet do cíle. Zajel nejrychlejší čas na 119. kilometru, kde porazil týmového kolegu Jose Ignacio Corneja a nakonec dojel druhý 53 vteřin za ním. Tím si zajistil celkové první místo a titul prvního Američana v historii, který vyhrál Dakar.

Na podiu na něj čekalo velké překvapení, v podobě jeho táty, který přiletěl na slavnostní vyhlášení z USA. Z Japonska dorazil prezident HRC Yoshishige Nomura a Tetsuhiro Kuwata, ředitel HRC a generální manažer MotoGP Race Operations . Brabec daroval Hondě vítězství, na které čekala 31 let a které přerušilo dominanci KTM trvající od roku 2001.

Vítězství Dakaru v roce 2020 představuje šesté vítězství Hondy po pěti titulech v Africe od Ciryla Neveu (1982, 1986 a 1987), Ediho Orioli (1988), a Gillese Lalay (1989).

„NEDOKÁZAL BYCH TO BEZ PODPORY VŠECH, KTEŘÍ SE NA TOM PODÍLELI, ZVLÁŠTĚ OD HONDY, MONSTER ENERGY A ALPINESTARS.“

Z prachu ke hvězdám

Jak těžké bylo překonat to velké zklamání z loňska?
Po tom co se stalo vloni, jsem na čas odešel z týmu a vrátil se až v druhé půlce sezóny. Bylo to moje rozhodnutí a potřeboval jsem se dát dohromady. Bylo to náročné období a prošel jsem si smíšenými pocity. Taky jsem se zranil a nebyl jsem celkově úplně v pořádku. Když jsem se konečně vrátil k závodění, uvědomil jsem si, že jsem vyšel ze cviku a přál jsem si, abych byl s týmem celou sezónu. Ale teď, když se na to dívám zpětně, chápu, že jsem si potřeboval nechat nějaký čas pro sebe a vyrovnat se s tím zklamáním.

Tým si prošel spoustou změn
Ano, došlo ke změně v managementu, do týmu nastoupil týmový manažer Ruben Faria a sportovní manažer Helder Rodrigues. Můj mechanik Hide Hanawa postoupil na vedoucího mechanika a připojil se k nám Norman Kendall.

Strategie Hondy byla často kritizována za to, že byla příliš soustředěna pouze na jednoho jezdce…
V minulosti to tak bylo a necítil jsem plnou podporu týmu.

Cítil ses trochu podceňován?
Ano, v týmu jsem byl vždy podceňován. Vždy jsem cítil, že docházelo k bojům mezi mnou a týmovými kolegy. Musel jsem prokázat své dovednosti a s výsledky se atmosféra změnila. S dobrou náladou v týmu a důvěrou můžete dělat skvělé věci.

A letos?
Pro mě to bylo jasné, nechtěl jsem závodit jen za sebe. Je nás pět jezdců a všichni jsme tam kvůli výhře. Vloni v lednu jsem vyhrál etapu, vedl jsem celý závod a dokázal, že se mé schopnosti začínají zlepšovat. Letos jsme tu bariéru prolomili a stoupali výš.

Jaký máš vztah s týmovými kolegy?
Musel jsem si zasloužit respekt týmu a to byl úspěch. S ostatními závodníky vycházím dobře, zvláště s Nachem Cornejem. Sdílíme společný camper a užíváme si to. Je mladý a talentovaný. Letos jsem měl velkou radost, když vyhrál svoji první etapu. Zasloužil si to.

Nová země, nový terén a nový navigační systém. Jak se připravuješ na neznámé?
Dakar testuje lidského ducha naplno; dělá vás tvrdšími v boji s ostatními závodníky, ale také buduje pokoru. Do Džiddy jsem dorazil o rok vyzrálejší a hladovější vyhrát.

Jaký je recept, jak vyhrát Dakar?
Jelikož je to moje první vítězství, asi žádný recept neexistuje. Ale můžu na 100% říct, že nejdůležitější je zůstat soustředěný a zdravý. Je to dřina a je potřeba si uvědomit, že sami to nezvládnete. Tajemství, jak vyhrát Dakar, je mít dobrý tým a motorku. Letos jsem se cítil lépe, protože jsem kolem sebe měl víc Američanů. Těch ideálních: Hide, Norman, Campbell, a Lewis. Je jednodušší si vybudovat sebevědomí, když víte, že za vámi na 100% stojí. Doma jsme hodně testovali a 3-4x týdně jsme trénovali s roadbooky. Motorka byla letos úžasná. Neměli jsme jediný problém. Byl to ten správný čas na výhru, pro mě, tým i Hondu. Prolomili jsme 18ti letou dominanci KTM: Je to skvělý úspěch pro všechny.

Co bylo na letošním Dakaru klíčové?
Zaprvé, to byla pro všechny nová země. Nikdo tu nikdy předtím nezávodil. Zadruhé, to, že byly doručeny roadbooky vždy ráno, umožnilo předvést naše navigační schopnosti. Pro nás to bylo komplikovanější, ale férovější. Myslím, že hlavní změna se nám povedla ve 3. etapě, kdy jsem jel opravdu rychle a doslova přelétal přes kamenné stezky.

Od 3. etapy jsi byl ve vedení, jak ses vyrovnal s tím tlakem?
Soustředil jsem se sám na sebe. Během dvoutýdenního závodu se může stát cokoliv, tak jsem se snažil zůstat nohama na zemi.

Úspěch není výsledkem jednoho dne...
Ano, musíte na tom každý den makat. I trénink je tvrdá dřina. Je potřeba spoustu hodin příprav. Je to velký proces. Důležité je připravit se na roadbook. Na to jsem používal aplikaci Rally bite. A potom potřebujete někoho kdo jde ven a vyzkouší to. Trénoval jsem i v Mexiku, v písečných dunách v Sonoře. Od října jsem dělal tři roadbooky týdně až do odletu do Saudské Arábie.

Během závodu se stala tragická nehoda, při níž zahynul Paulo Goncalves…
Paulo byl až do loňska náš týmový kolega a jeden z nejoblíbenějších a nejrespektovanějších závodníků. Je mi to opravdu líto. Je dobře, že organizátoři zrušili 8. etapu a vyjádřili respekt Paulově rodině a dali nám čas na to, se s touto tragédií vyrovnat.

Komu věnuješ svůj úspěch?
Tohle je pro Speedyho (Paulo Goncalves). Vím, že se na mě ze shora dívá a přál bych si, aby to mohl oslavit s námi. Byl mnoho let závodníkem Hondy a jezdil vždy naplno. Byl to skvělý jezdec, dobrý přítel a šťastný otec.

Jaký je to pocit, stát se prvním Američanem, který vyhrál Dakar?
Americký sen se splnil Je to skvělý pocit. Trvalo mi pět let, než se mi to podařilo. Jsem opravdu šťastný. Je skvělé být prvním Američanem, doufám, že se to jednou zapíše do historie. A jsem za to vděčný svému týmu. Doufám, že se nám to za rok povede znovu.

Byl informován i Bílý Dům...
Bílý Dům? To je ještě lepší To jsem nevěděl. Úžasné Bylo by super potkat se s Donaldem Trumpem.

Co se ti odehrávalo v hlavě dnes ráno?
Měli jsme dlouhou etapu a myslel jsem na spoustu věcí. Může se stát cokoliv. V poslední etapě jsem jel bezpečně, ve dvojici s Kevinem(Benavides). Nechtěl jsem zbytečně riskovat.

Jaká byla tvoje první myšlenka když si projel cílem?
Bylo to surrealistické. Nebrečel jsem v helmě, ale splnil se mi sen. Nemůžete vyhrát v hlavě, dokud nevyhrajete v reálném životě. Už od prvního dne jsem se snažil nesoustředit se na výhru, ale na to, zajet co nejlépe každou etapu. Je to riskantní sport. Užil jsem si to s Nachem a ostatními kluky. Úžasné překvapení bylo, že přijel můj táta, který mě přivítal pod podiem. Teď mám š dny volno na turistiku a památky a aspoň měsíc si odpočinu od motorky