KALENDÁŘ AKCÍ

Závody u nás i v zahraničí v období od 14. září do 20. září 2020.
otevřít kalendář

VIDEO TÝDNE

Každý týden nové video, která pro vás hledáme.

ukázat videa

NEJČTENĚJŠÍ

Dymokury 2020 a Michal Prášek #6

Tisková zpráva Michala Práška
Dymokury 2020 a Michal Prášek #6
09.09.2020
 

Vskutku jediným roadracingovým závodem konajícím se v letošním roce, byl, pod hlavičkou CAMS o minulém víkendu, závod v Dymokurách.


V Dymokurech se sjelo snad nejvíce závodníků za poslední roky, našich, zahraničních, roadracingových i motodromových. Počasí i přes silnou sobotní bouřku bylo parádní a organizace závodů byla na jedničku, tedy super víkend.

Michal:
Dymokury jsem jel letos potřetí, a i přes nabitou startovní listinu pořádnou konkurencí, jsem se upřímně těšil. Jen ve třídě nad 600ccm nás bylo přihlášeno více jak 40.
V sobotu se již tradičně jezdí tréninky a kvalifikace. Počasí bylo pěkné a já plný energie vyjel. Rozjel jsem se a po pár kolech mi najednou začala motorka nějak pocukávat, no prostě nešlo zrychlovat. Na časy, co jsem tu jezdil minulý rok, ne a ne dosáhnout. Hned po dojezdu jsem tedy začal pátrat, co se děje a motorku opravovat. Plný elánu jsem očekával druhou kvaldu. Tam už to půjde a zajedu určitě lepší časy. Jenže, bohužel přišla šílená bouřka. Všichni, z našeho týmu jsme drželi stany a stály v pár minutách po kotníky ve vodě. To už jsem věděl, že šance na zajetí lepšího času je jednoduše fuč. Tak jsem přezul gumy a jel si alespoň vyzkoušet, že jsem motorku opravil dobře. Mimochodem jsem se ještě celý den domníval, že do závodu budu startovat z desátého místa, abych nakonec z vytištěné startovní listiny zjistil, že v nedělním závodě startuji vlastně dvanáctý. Probojovat se dopředu, to tedy bude oříšek.
Nedělní, závodní den jsem trochu v nervech strávil přemýšlením nad tím, jak nejlépe vyjet a ujet, jaká je nejlepší stopa, kde přidat, ubrat, no prostě, jak se dostanu dopředu, vždyť se mnou startuje evropská špička roadracingových jezdců.
Bylo tedy odstartováno. Čekalo nás šestnáct kol. Přestože mám tradičně špatné starty, tenhle se mi vážně povedl a já vyrazil, ale už v prvním kole jsem spadl na patnácté místo. No to snad ne. Začal jsem tedy pořádně tahat a dařilo se. Kolo od kola jsem předjížděl jezdce přede mnou: Aldu, Tomáše Borovku, Davida Datzera a další rychlé závodníky. I když jsem skoro každé kolo někoho předjel, zajel jsem sedm nejrychlejších kol ze šestnácti. Když už jsem asi tři kola před cílem předjel road-racingového šampiona Didiera Gramse, dostal jsem se tak na třetí místo a začal jsem se hnát za vedoucími jezdci, na které jsem v cíli ztratil pouhé 1,4s. Mít tak o dvě kola více, věřím, že bych jezdce dojel a bojoval tak o vítězství.
Závod jsem dokončil třetí, totálně vyšťavený a šťastný. Měl jsem cíl a povedlo se mi to. Jel jsem fakt výborně. To nadšení po mém dojezdu od všech okolo mě, pořadatelů, kolegů závodníků, rodiny, přátel, fanoušků, to byla neskutečná atmosféra a já si to moc užíval. Byl to fantastický závod a jak moji blízcí říkali i neuvěřitelná podívaná.
Děkuji Pavlovi Roháčovi – šéfovi týmu Roháč & Fejta motoracing, a všem našim sponzorům, moc si vaší podpory vážíme, všem týmovým kolegům a skvělé partě, která byla na závodech, přátelům a fanouškům za podporu. Veliké díky patří rovněž organizátorům Petrovi a Báře Civínovým, za skvěle připravený víkend, bylo to nezapomenutelné. Díky
V blízké době mě čekají závody na Slovakia Ringu a pod hlavičkou Alpe Adria v italské Adrii. Držte mi palce.

 


Další články sekce Přírodní tratě